(KR 8/2015)
Potřásání hlavou, neklid až agresivita nebo naopak deprese, tření postiženého ucha tlapkou, otírání uší o koberec, nepříjemný zápach uší, zarudnutí jejich vnitřní strany, citlivost na dotek, „špinavé“ ústí zvukovodu – to jsou jen některé příznaky, které doprovázejí zánět zevního zvukovodu (otitis externa). Jedná se o velmi častý problém psů a častý důvod návštěvy veterináře. Odborníci odhadují, že až 20 % populace psů je postiženo tímto onemocněním a velká část z nich se s tímto nepříjemným stavem setkává opakovaně v průběhu života.
Jaké jsou příčiny zánětu zevního zvukovodu? Onemocnění zevního ucha vzniká nejčastěji působením mnoha různých příčin. Prvotní příčinou jsou nejčastěji alergie (atopie, potravní alergie), parazité (ušní svrab), infekce (bakterie a kvasinky), cizí tělesa (travní osiny), poranění, hormonální abnormality (často např. snížená funkce štítné žlázy). Dále se při vzniku zánětu uplatňují tzv. predispoziční faktory – anatomické utváření zvukovodu, nadměrná vlhkost, zarůstání zvukovodu chlupy, zúžení zvukovodu po předchozích prodělaných zánětech atd.
U psů s alergiemi jsou právě problémy se záněty zvukovodu často prvním projevem alergie. Působením alergie dochází ke změně vnitřního prostředí ucha, které je poté příznivé pro uplatnění se tzv. sekundární infekce – bakterií a kvasinek. Pokud v těchto případech stále léčíme jen bakterie a kvasinky a neodhalíme prvotní příčinu problému (alergii), léčba pravděpodobně nebude úspěšná.
Parazit Otodectes cynotis je původcem ušního svrabu psů a koček. U některých psů dochází k rozvoji hypersenzitivity na působení tohoto parazita, která velmi stupňuje intenzitu škrábání a takto postižení psi si neustálým škrábáním ušního boltce přivodí jeho závažná poranění.
Mnoho druhů bakterií a kvasinek Malassezia spp. způsobuje infekci zvukovodu. Normální zdravé ucho je dobře vybaveno různými obrannými mechanismy chránícími před infekcí těmito patogeny, ale změny ve vnitřním prostředí vyvolané alergiemi, hormonálními abnormalitami a zvýšenou vlhkostí vedou k mnohočetnému pomnožení bakterií a kvasinek a projevům zánětu. U plemen s převislými ušními boltci navíc vytváří toto anatomické uspořádání vhodné podmínky (teplo, vlhko) pro přemnožení bakterií i kvasinek.
Vzhledem k vyjmenovanému množství vyvolávajících příčin je nezbytné k diagnostice zánětu zevního zvukovodu přistupovat pečlivě. Veterinární lékař prohlédne ucho vašeho psa otoskopem, aby zhodnotil stupeň zánětu, posoudil možné poškození bubínku a vyloučil přítomnost cizího tělesa. Poté odebere ušním tamponem vzorek ze zvukovodu, zhotoví si preparát na mikroskopické sklíčko a vyšetří jej pod mikroskopem na přítomnost parazitů, bakterií a kvasinek. Na základě klinického vyšetření a anamnestických otázek může též veterinární lékař stanovit podezření na např. alergické nebo hormonální onemocnění a doporučit další diagnostické testy.
Léčba zánětu zevního zvukovodu závisí na tom, co je vyvolávající příčinou a jaké sekundární příznaky vznikly následně. Antibiotika léčí bakteriální infekci, antimykotika kvasinkovou. V obou případech závisí výsledek léčby na citlivosti přítomných mikroorganizmů k aplikovanému antibiotiku (antimykotiku). Součástí mnoha širokospektrálních léčebných kapek do uší jsou též glukokortikoidy, které snižují příznaky zánětu.
K léčbě zánětu uší lze použít alternativně i přípravky neobsahující standardní antibiotika a antimykotika, které rovněž potlačují růst bakterií a kvasinek i projevy zánětu. Do této skupiny přípravků patří např. ušní kapky na bázi nanostříbra ve specialitě TarumaPet oto Ag. Tyto přípravky jsou opakovaně účinné proti všem druhům bakterií i kvasinek a je možné je používat opakovaně, aniž by vyvolali rezistenci známou u antibiotik. Podmínkou účinnosti je však přímý kontakt částic stříbra s ošetřovaným povrchem a vlhké prostředí. Podmínku vlhkého prostředí lze dodržet v případě ošetření vnějšího zvukovodu snadno. Problematické můžou být podmínky přímého kontaktu a to u pacientů se zhoršenou průchodností zvukovodu.
Jsou-li ušní problémy primárně vyvolány systémovým onemocněním (alergie, hormonální dysbalance) je samozřejmě zapotřebí adekvátně léčit tyto příčiny (alergologické testy, hyposenzibilizace atd.).
Přes veškerou péči i snahu veterinárního lékaře podchytit všechny vyvolávající příčiny, dochází u některých psů k recidivám ušních problémů, které vyžadují opakované léčení antibiotiky a nezřídka vedou k rozvoji antibiotické rezistence přítomných mikroorganismů. Účinnou pomocí i u těchto nepříjemných stavů mohou být již zmíněné preparáty na bázi stříbra, které se díky tomu, že nevyvolávají rezistence, mohou používat i jako čistící kapky.
Žádná léčba zánětu zevního zvukovodu se neobejde bez pravidelného pečlivého čištění ucha vhodně zvoleným čistícím přípravkem a především dobře prováděnou technikou čištění, kterou Vám podrobně vysvětlí a ukáže Váš ošetřující veterinární lékař.
MVDr. Zuzana Svobodová Ph.D., MVDr. Tomáš Fichtel Ph.D.
Publikované z tlačenej verzie magazínu Kynologická revue č. 8/2015