alebo „Boli sme pri tom!“
(KR 3/2011)
Napísať knihu a následne ju vydať nie je v dnešnej dobe vôbec ľahké. No napísať knihu dobrú, poučnú, založenú na faktoch, s podložením dobovými materiálmi a fotkami, je určite omnoho náročnejšie.
Mám však za to, že všetky pozitíva sa podarilo zlúčiť do úctyhodnej knižky, monografie autora Jiřího Rulca s názvom „Dějiny služební kynologie“.
Tak ako napovedá názov, gro publikácie je venované služobnej kynológii. Výsledkom autorovej snahy je spracovanie dejinnej dokumentácie vývoja služobnej kynológie v ozbrojených, bezpečnostných a vojenských zboroch v časovom slede, s prihliadnutím na vzťahové väzby.
Skôr, ako prejdem k samotnej knižnej publikácii, dovoľte mi napísať niekoľko slov o samotnom autorovi. Jiří Rulc sa narodil v Liberci. Kariérnym postupom prešiel všetkými základnými a veliteľskými funkciami od inšpektora poriadkovej služby cez kriminálnu políciu, špeciálny vyšetrovací tím vrážd, až po zástupcu riaditeľa Okresného riaditeľstva vo svojom rodisku. Vzhľadom na blízky vzťah k služobnej kynológii, ktorá ho sprevádzala po celú služobnú kariéru (pôsobil ako psovod obvodného oddelenia, psovod okresného riaditeľstva práce na metodológiách, koncepciách výcviku a vzdelávania psovodov Polície ČR), a vzhľadom na požiadavky výkonu služby prešiel koncom roku 2001 do funkcie zástupcu vedúceho „Odboru služební kynologie Policejního prezidia ČR“, kde pracoval až do polovice roku 2006. Následne prešiel pracovať na Odbor medzinárodnej policajnej spolupráce Policajného prezídia ČR, kde zastával pozíciu vedúceho kontaktného centra pre Interpol, Europol. V súčasnosti je už na výsluhovom dôchodku, no pracuje ako náčelník mestskej polície v Jablonci nad Nisou.
V jeho publikácii nielen kynológ ozbrojeného zboru, ale aj športový kynológ určite nájde zaujímavé skutočnosti – dá sa v nej dozvedieť o športových úspechoch kynológov od začiatku organizovania Majstrovstiev ČSSR v športovej kynológii, podrobnejšie sa zoznámiť s históriou plemena nemecký ovčiak, spoznať životopisy velikánov kynológie, ktorí pôsobili na území ČSSR – ako boli Adolf Horák, Theodor Rotter, Dr. Vilem Eis, Oldřich Pinkas a ďalší. Ak sa pridržíme starého a pravdivého latinského „Historia magistrae vitae“, nemali by sme v tejto sfére nič podceniť.
Slávnostný krst tejto nesmierne pútavej a poučnej knižnej publikácie sa uskutočnil dňa 25. 11. 2010 v Múzeu Polície ČR v Prahe. Krstu sa zúčastnilo približne 400 pozvaných hostí, medzi ktorými nechýbali osobnosti ako Ing. Karel Hartl, Ján Stibúrek, Honza Dubový a ďalší.
Tak ako sa na úvod vyjadril krstný otec publikácie, JUDr. Michal Dlouhý (autor známeho filmového seriálu „Četnické humoresky“), „kto v kynológii niečo znamená a časová či zdravotná situácia mu to dovoľuje, je tu.“
Ostáva mi len s radosťou konštatovať, že na krst boli pozvaní aj kynológovia zo Slovenska. Bola ich tu však len hŕstka, no dnes už bývalý riaditeľ odboru kynológie Prezídia Policajného zboru Slovenskej republiky – RNDr. Vladimír Ďurišin, ale ani vydavateľ Kynologickej revue, pán Jozef Šuster, nechýbali.
Čo dodať na záver? Táto publikácia by nemala chýbať v žiadnej kynologickej knižnici, pretože sa jedná o skutočne jedinečné dielo, hoci si uvedomujem, že desať a menejročných kynológov osloví ťažšie. No na strane druhej sa v nej mnohí určite nájdeme…
Juraj Štaudinger
Jiří Rulc ve své knize Dějiny služební kynologie podrobně a uceleně zpracovává historii a vývoj služební kynologie v českých zemích od nejstaršího období Rakouska–Uherska, přes „zlatou“ éru první republiky, poválečného období až do současné používání psů policií i armádou.
Stranou autorova zájmu nezůstala ani sportovní činnost. Ohromný význam mají kompletní přehledy nejen služební kynologie (ve smyslu profese), ale také řady událostí a osobností kynologie civilní. Úsilí, které tomu autor musel věnovat, je jen těžko představitelné.
V knize mají své místo také medailony význačných osobností služební kynologie, např. Adolfa Horáka, Oldřicha Pinkase, Theodora Rottera či Viléma Eise. Autor podrobně mapuje výcviková střediska a chovatelské stanice, které působily nebo působí na našem území. Autor se podařilo v archivech (i u pamětníků) nalézt ohromné množství dobových dokumentů, které nabízí čtenářům v autentické podobě. Nikdy nepublikované fotografie a zápisky vrátí čtenáře do c. k. mocnářství, kdy se začala psát historie používání psů u četnictva.
Rulcovy Dějiny služební kynologie jsou vůbec první ucelenou publikací, která se danou problematikou zabývá. Kolekcí materiálu, které jsou zpracovány na 416 stranách, se autor zabýval čtyři roky. V úvodu vyzývá své čtenáře ke spolupráci na dalším rozšiřování této knihy právě o jejich dosud nikde nepublikované dobové dokumenty a fotografie, jejichž existenci lze zatím jen tušit. Věřme, že autorovo přání bude vyslyšeno. Česká kynologie si to jistě zaslouží.
Dějiny služební kynologie vydalo je nakladatelství CanisTR, jehož majitelkou je Mgr. Zuzana Trankovská, někdejší dlouholetá šéfredaktorka časopisu Pes přítel člověka. Kniha měla v tomto ohledu skutečně velké štěstí, protože na ní pracoval tým, který věděl, o čem tato kniha je.
Publikované z tlačenej verzie magazínu Kynologická revue č. 3/2011